PT Journal
AU Kokes, R
TI Vitezslav Nezval, role fotogenie a myslenkovy obrat
SO Iluminace
PY 2017
BP 31
EP 46
VL 29
IS 4
DI 10.58193/ilu.1539
WP https://iluminace.cz/artkey/ilu-201704-0002.php
DE Vitezslav Nezval; filmova teorie; filmova kritika; koncepce photogenie; mysleni o filmu
SN 0862397X
AB Clanek se zabyva radou vyznamnych rysu filmove teorie a kritiky basnika a predstavitele ceske mezivalecne avantgardy Vitezslava Nezvala. Nezval byva jako autor textu o filmu ve srovnani s Karlem Teigem ponekud marginalizovan, ale vzhledem k temto rysum a ramcum predstavuje v dejinach ceske filmove teorie zcela ojedinely, byt ponekud neuchopitelny fenomen. Predevsim v jeho vykladu fenomenu kinematografie doslo behem jedineho roku k necekanemu a vyznamnemu myslenkovemu obratu. Tento obrat byl (a) retoricky. Na rozdil od sveho drivejsiho abstrahujiciho a teoretizujiciho pristupu zaujal pozdeji pristup znacne kriticky, poucny a vice zamereny na konkretni filmovou praxi. Obrat souvisel take s (b) hodnotami. V roce 1925 navrhl koncepci photogenie, ktera se zamerovala na abstraktni a vizualni kvality filmu a vyuzivala namet a pribeh jako prostredky, aby se dilo stalo pristupnejsi sirsimu, mene esteticky citlivemu publiku. Nezval vsak v roce 1926 tento pomer obratil a hlavni hnaci silou se stal namet a kvalita vystavby pribehu. Zadruhe se clanek pokusil dolozit tvrzeni, ze Nezvalova filmova teorie ma v obou techto fazich pribuznost s nekterymi aspekty teoretickeho mysleni ruskych literarnich formalistu i ceskych literarnich strukturalistu. To mohlo byt zpusobeno spolecnym vlivem konstruktivismu prostrednictvim Karla Teigeho, setkanim s Romanem Jakobsonem nebo jednoduse sklonem k praktickemu mysleni o (filmovem) umeni. Toto prakticke mysleni souviselo take se zajmem o objevovani logiky vnitrnich mechanismu dila a jeho produkce.
ER