O časopise

Iluminace - Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu

Vydavá Národní filmový archiv

 

Časopis Iluminace je jediný domácí recenzovaný časopis pro vědeckou reflexi kinematografie, již nahlíží z hledisek teoretických, historických i estetických. Klade důraz na původní výzkum a interdisciplinární přístupy a v posledních letech se ve vyšší míře orientuje na mezinárodní autorskou i čtenářskou obec. Recenzované studie Iluminace zveřejňuje v sekcích Články, Články k tématu a Edice a materiály.


Iluminace je součástí databáze Scopus a je dostupná též přes elektronické databáze EBSCO a ProQuest.

 

Ediční politika

Obecná ustanovení
Autoři mohou s redakcí konzultovat, zda text odpovídá zaměření a odbornosti časopisu, na základě abstraktu. Při dodávání rukopisu se autoři řídí Pokyny pro autory. Text předkládaný redakci nesmí být zveřejněn v jiné periodické či neperiodické publikaci (v českém ani jiném jazyce) ani nabídnut současně ke zveřejnění v jiné periodické či neperiodické publikaci, musí uvádět všechny použité zdroje a v případě, že byl grantově podpořen, obsahovat přesnou dedikaci příslušného grantového projektu.


Recenzní řízení
Texty publikované v sekcích Články, Články k tématu a Edice a materiály procházejí recenzním řízením.


Anonymizované texty jsou recenzovány alespoň dvěma anonymními recenzenty, kteří nevstupují do střetu zájmů s autorem či jeho výzkumem, nepůsobí na stejném pracovišti a mají odpovídající expertízu. Recenzenti odevzdávají posudek na základě Pravidel pro recenzní posudky. Celý proces řídí odpovědný redaktor. Na základě konzultací v rámci redakce či s redakční radou vybírá recenzenty a komunikuje posudky a rozhodnutí s autory. V případě výrazně protichůdných hodnocení prvních dvou posudků zadává posudek třetí.


V případě zvláštních tematických čísel redakce a redakční rada v průběhu publikačního procesu a recenzního řízení úzce spolupracuje s hostujícím editorem.


Autor dostává od redaktora na základě doporučení z posudků rozhodnutí o přijetí či nepřijetí článku k otištění, případně další doporučení k revizím nezbytným pro otištění.


Posudky archivuje redakce Iluminace a vydavatel, Národní filmový archiv.

 

Etika publikování
Všechny strany, které se podílejí na publikování v Iluminaci (autor, redaktor časopisu, recenzent a vydavatel), naplňují standardy očekávaného etického chování. Etická politika Iluminace vychází z pokynů pro osvědčené postupy mezinárodního Výboru pro publikační etiku (Committee on Publication Ethics, COPE). V případě jakýchkoli pochybností či stížností ve vztahu k etice publikování se redakce a vydavatel řídí touto komisí ustanovenými pravidly.

 

Odpovědnosti redaktora
Redaktor časopisu je odpovědný za rozhodování o tom, které rukopisy zaslané časopisu budou publikovány, a zodpovídá za obsah časopisu. Při rozhodování se řídí zásadami a doporučeními redakční rady a poradního sboru, stejně jako pravidly týkajícími se etiky publikování, plagiátorství, aj.


Rovný přístup a důvěrnost
Redaktor hodnotí rukopisy bez ohledu na rasu, gender, sexuální orientaci, náboženské vyznání, etnický původ, občanství nebo politickou filozofii autorů. Redaktor nezveřejňuje informace o rukopisu nikomu jinému než autorům a recenzentům a v některých případech členům redakční rady. Nepublikované materiály zveřejněné v odeslaném rukopisu nesmí být použity ve vlastním výzkumu redaktora bez výslovného písemného souhlasu autora. Informace nebo nápady získané z těchto materiálů nesmí být použity v osobní prospěch.


Střet zájmů
Redaktor se vzdává práce nad rukopisy, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů v důsledku konkurenčních, kolaborativních nebo jiných vztahů s kterýmkoli z autorů, případně institucí spojených s rukopisem.


Etické stížnosti
Redaktor by měl přijmout přiměřeně citlivá opatření, pokud budou předloženy etické stížnosti týkající se odeslaného rukopisu nebo publikovaného příspěvku, a to na základě pokynů Výboru pro publikační etiku (Committee on Publication Ethics, COPE).

 

Odpovědnosti recenzenta
Peer review pomáhá redaktorovi v rozhodnutích a může také pomoci autorovi při vylepšování rukopisu.


Kvalifikace
Každý oslovený recenzent, který se cítí nekvalifikován k přezkoumání výzkumu v rukopisu nebo ví, že nebude schopen posudek vypracovat včas, by měl okamžitě informovat redaktora, aby mohli být kontaktováni alternativní recenzenti.


Střet zájmů
Recenzent by měl odmítnout posouzení rukopisů, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů v důsledku konkurenčních, kolaborativních nebo jiných vztahů s kterýmkoli z autorů, případně institucí spojených s rukopisem.


Důvěrnost
S veškerými rukopisy je třeba zacházet jako s důvěrnými dokumenty. Nesmí být jakkoli sdíleny s ostatními nebo s nimi diskutovány, pokud to není povoleno redaktorem. Nepublikované materiály zveřejněné v rukopisu nesmí být použity ve vlastním výzkumu recenzenta bez výslovného písemného souhlasu autora. Informace nebo nápady získané vzájemným hodnocením nesmí být použity v osobní prospěch.


Standardy objektivity
Posouzení by mělo být prováděno objektivně. Osobní kritika autora je nepřijatelná. Recenzenti by měli jasně vyjádřit svůj názor pomocí jednoznačné argumentace.


Kontrola zdrojů
Recenzent by měl identifikovat relevantní publikovaná díla, která nebyla citována autory. Tato díla by měl v posudku konkrétně doložit v přesné citaci. Recenzent by měl rovněž upozornit redaktora na jakoukoli podstatnou podobnost nebo překrývání rukopisu s jakýmikoli jinými publikovanými díly, o nichž ví.

 

Odpovědnosti autora

Originalita a plagiát
Autoři odevzdávají redakci rukopis, který je originálem, a důsledně citují všechna díla, z nichž jejich práce vychází.


Vícenásobná nebo souběžná publikace
Autor by obecně neměl publikovat rukopisy prezentující stejný výzkum ve více než jednom časopise nebo primární publikaci. Souběžné předkládání stejného rukopisu do více než jednoho časopisu nebo jiné publikace představuje neetické publikační chování a je nepřijatelné.


Redakce individuálně zvažuje případy tzv. druhotné publikace (secondary publication), kdy dochází k publikování podobného textu v různých jazycích. Pokud uzná, že je záhodno danou problematiku šířit i v druhém jazyce a že text respektuje odlišnosti různých publik, může rukopis přijmout do recenzního řízení.


Autorství rukopisu
Autorství se omezuje na ty, kteří významně přispěli ke koncepci a výsledné podobě studie. Všichni, kdo významně přispěli, by měli být uvedeni jako spoluautoři. Pokud existují další, kteří se podíleli na určitých podstatných aspektech výzkumného projektu či komentáři napomohli k dokončení studie, měli by být jmenováni v poděkování v poznámce pod čarou.


Zodpovědný autor by měl zajistit, aby do seznamu autorů rukopisu byli zahrnuti všichni příslušní spoluautoři (podle výše uvedené definice) a žádní nevhodní spoluautoři a aby všichni spoluautoři viděli a schválili finální verzi příspěvku a souhlasili s jeho předložením ke zveřejnění.


Zveřejnění a střet zájmů
Všichni autoři by měli ve svém rukopisu zveřejnit jakýkoli finanční nebo jiný věcný střet zájmů, který by mohl ovlivňovat výsledky výzkumu nebo jejich interpretaci v rukopisu. Všechny zdroje finanční podpory projektu, z nějž výzkum a studie vycházejí, by měly být zveřejněny.


Zásadní chyby v publikovaných dílech
Pokud autor zjistí významnou chybu nebo nepřesnost ve svém vlastním publikovaném díle, je jeho povinností neprodleně informovat redaktora nebo vydavatele časopisu a spolupracovat s nimi na stažení článku nebo vydání opravy.

 

Prohlášení vydavatele
V případě údajného nebo prokázaného vědeckého pochybení, podvodného zveřejnění nebo plagiátorství vydavatel v úzké spolupráci s redaktory přijme veškerá vhodná opatření k objasnění situace a ke změně dotyčného článku. To zahrnuje rychlé zveřejnění opravy nebo v nejzávažnějších případech úplné stažení zasažené práce.

 

Profil časopisu a jeho struktura

Články a Články k tématu
Recenzované studie vycházející z původního výzkumu autorů, metodologicky a/či obsahově originální, ukotvené v mezinárodním vědecko-výzkumném diskursu, významně rozšiřující aktuální poznání v oboru.


Edice a materiály
Recenzovaná edice archivních dokumentů opatřená teoreticko-historickým úvodem. Přináší na světlo ojedinělé materiály k dílčím tématům, s nimiž je možné dále pracovat ve výzkumu a výuce.


Rozhovory
Rozsáhlé rozhovory s akademiky zaměřené na aktuální výzkum klíčových mezinárodních kapacit oboru a nabízející v diskusním formátu podrobnou analýzu aktuálních trendů, konceptů či metod oboru.


Hlasy z praxe
Rozsáhlé rozhovory s klíčovými profesionály audiovizuální kultury. Nabízejí platformu dialogu mezi teorií/historií a praxí, rozšiřují a prohlubují možnost akademické reflexe profesionální práce v oblasti audiovize.


Ad fontes
Příspěvky zabývající se archivními sbírkami a praxí archivnictví.


Recenze
Kritické recenze či analýzy domácích i zahraničních knih či výstav z oblasti audiovize. Ukotvují aktuálně vydané významné knižní monografie v širším kontextu (mezi)oborové diskuse.

 

Historie

Odborný recenzovaný časopis Iluminace byl založen v roce 1989 jako půlletník pro vědeckou reflexi kinematografie. Od svého pátého ročníku, tj. od roku 1993, přešel na čtvrtletní periodicitu, při té příležitosti se rozšířil jeho rozsah i formát. Iluminace přináší po celou dobu své existence původní teoretické i historické studie. Velký prostor je v Iluminaci věnován edici pramenů k dějinám kinematografie, stejně jako rozhovorům s významnými osobnostmi oboru. Zvláštní rubrika poskytuje prostor k prezentaci probíhajících výzkumných projektů, zvláště pak disertačních prací. Jako každý akademický časopis i Iluminace obsahuje recenze domácí a zahraniční odborné literatury a konferencí. Od roku 2004 je v každém čísle vyhrazen prostor pro monotematický blok textů. Od roku 2005 jsou některé monotematické bloky připravovány ve spolupráci s hostujícími editory.

Iluminace je dostupná pro registrované čtenáře v katalogu knihovny NFA.

 

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popisuje tímto termínem zážitek – pro něho zjevně častý – náhlého porozumění, prozření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzikálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumění světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu – iluminaci. Vyzdvižení ducha i skutečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijímají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozření zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva. Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla – co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění falše a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodním smyslu – odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii, teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světelné síly – iluminace.

[Vlastimil Zuska]