Iluminace 2019, 31(3):61-87 | DOI: 10.58193/ilu.1634
Hudební historie Laterny magiky
- Univerzita Karlova
V šedesátileté historii Laterny magiky spolupracoval na jejích představeních dlouhý seznam známých skladatelů představujících široké spektrum přístupů jak žánrově, tak stylově. Vzhledem k jejímu vztahu a návaznosti na některé starší typy divadelních jevištních forem obsahujících hudbu by se tvůrčí práce pro tuto instituci dala obecně zařadit mezi divadelní hudbu, nicméně její konstitutivní využití filmové projekce a s tím související synchronizace hudby s filmovým obrazem, fixované na filmovou kopii, ji také spojuje s filmovým uměním. Výsledná multimediální jevištní figura je (nahlížena z pohledu hudby) většinou odvozena od tradičních forem, jako je balet, opera, revue, hudební komedie nebo scénické oratorium. V mnoha případech lze sledovat silnou inspiraci nástroji výrazu filmové hudby.
Počátky uměleckého přístupu zakladatelů Laterny magiky Alfréda Radoka a Josefa Svobody lze nalézt v jejich díle v Divadle 5. května (Divadlo 5. května), kde spolupracovali s dirigentem a skladatelem Václavem Kašlíkem. Zatímco raná představení Laterny magiky v padesátých a šedesátých letech vycházela z konceptů revue, od sedmdesátých let lze pozorovat posun směrem k dramaticky integrovaným formám. Toto úsilí vyvrcholilo v druhé polovině osmdesátých let, kdy jsou v hudebním přístupu pozorovány znatelné inspirace hudbou neumělou. Zároveň byl prosazován dramaturgický přístup orientovaný na zvyšování tanečního výrazu, který se přenesl i do podoby vizuálně atraktivních baletních představení, jež převládají od roku 1989 až do současnosti.
Od 70. let lze v souvislosti s navázáním spolupráce se zvukovým mistrem Ivo Špaljem pozorovat i značný rozvoj práce se zvukovou složkou, posílený zavedením inovativních zvukových technologií.
Mezi specifika hudební práce v Laterně magice lze kromě výše zmíněných zařadit také výlučné užití reprodukovaného zvuku, absenci stálého hudebního souboru, četné užití klasické hudby (zpočátku neurčené k divadelním účelům) nebo vyvažování hranice mezi světy umělé a populární hudby.
Klíčová slova: Laterna magika, multimediální umění, divadelní hudba, filmová hudba, balet
The Music History of Laterna Magika
In Laterna magika's sixty-year-old history, a long list of well-known composers collaborated on its performances representing a broad spectrum of approaches both in terms genre and style. Given its relation and connection to some older types of theatre stage forms containing music, the creative work for this institution could be generally categorised as theatre music, however, its constitutive usage of film projection and related synchronization of music with film picture, fixed to a film copy, also connects it with film art. The resulting multi-media stage figure is (viewed from the perspective of music) mostly derived from the traditional forms such as ballet, opera, revue, musical comedy or scenic oratorio. In many cases, a strong inspiration by instruments of film music expression can be followed.
The beginnings of the artistic approach of Laterna magika's founders, Alfréd Radok and Josef Svoboda, could be found in their work at the 5th May Theatre (Divadlo 5. května), where they coworked with the conductor and composer Václav Kašlík. While early performances of Laterna magika in the fifties and sixties were based on the concepts of revue shows, from the seventies on, one can observe the shift towards dramatically integrated forms. These efforts culminated in the second half of the 1980s when noticeable inspirations by non-artificial music are observed in the musical approach. At the same time, a dramaturgical approach oriented towards increasing dance expression was asserted, brought even to the form of visually attractive ballet performances, which have prevailed from 1989 to the present day.
From the 1970s, in relation to establishing cooperation with the sound master Ivo Špalj, one can also observe a considerable development of work with the sound component, strengthened with the introduction of innovative sound technologies.
Among the specifics of the music work at Laterna magika, apart from the ones mentioned above, we can also include the exclusive use of reproduced sound, absence of a permanent musical ensemble, numerous uses of classical music (initially not intended for theatre purposes) or balancing the boundary between the worlds of artificial and popular music.
Keywords: Laterna magika, multi-media art, theatre music, film music, ballet
Zveřejněno: 1. září 2019 Zobrazit citaci
Reference
- Jiří Fukač - Jiří Vysloužil - Petr Macek, Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon 1997.
- Jan Trojan, Úvod do hudební dramaturgie opery. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1988.
- Siegfried Schmidt-Joos, Muzikál. Praha: Supraphon 1968.
- Helena Spurná (ed.), Hudební divadlo jako výzva. Praha: Národní divadlo 2004.
- Otakar Zich, Estetika dramatického umění. Praha: NAMU 2018.
- Martin Flašar - Jana Horáková - Petr Macek a kol., Umění a nová média. Brno: Masarykova univerzita 2011.
Přejít k původnímu zdroji... - Michal Murin (ed.), Avalanches 1990-1995. Bratislava: SNEH 1995.
- Jiří Adámek, Théâtre musical. Divadlo poutané hudbou. Praha: AMU 2010.
- Randall Packer - Ken Jordan (eds.), Multimedia: From Wagner to Virtual Reality. New York, W. W. Norton Jordan & Company 2002.
- Jindřiška Bártová - Monika Holá, Operní režisér v minulosti a současnosti. Brno: JAMU 2008.
- Věra Ptáčková, Josef Svoboda. Praha: Divadelní ústav 1984.
- Josef Svoboda, Tajemství divadelního prostoru. Praha: Odeon 1990.
- Helena Albertová, Josef Svoboda - Scénograf. Praha: Divadelní ústav 2013.
- Václav Kašlík, Jak jsem dělal operu. Praha: Panton 1987.
- Lucie Česálková - Kateřina Svatoňová, Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky. Praha: NFA 2019.
- Lucie Kocourková, Laterna magika. Zlatá éra očima pamětníků. Praha: Euromedia Group 2018.
- Ondřej Suchý, Vladimír Soukenka. Praha: Institut umění - Divadelní ústav 2015.
- Juraj Lexmann, Teória filmovej hudby. Bratislava: Slovenská akadémia vied 1981.
- Božena Brodská, Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945. Praha: AMU 2006.
- Vladimír Vašut, Dramaturgie baletu v ČSSR 1945-1980. Praha: AMU, SPN 1983.
- Eva Vítová, Petr Eben. Praha: Baronet 2004.
- Radek Menoušek, Vlivy historické hudby v tvorbě Petra Ebena. Praha: FF UK (rigorózní práce) 2006.
- Michal Pavlíček, Země vzdálené. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2008.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.