Iluminace, 2018 (roč. 30), číslo 4

Kinematografie a "Nová Evropa". Evropský filmový průmysl pod německou okupací, 1939-1945

Pavel Skopal

Iluminace 2018, 30(4):5-7  

Editorial tematického čísla představuje soubor studií zkoumajících fungování filmových průmyslů v okupované Evropě v letech 1939–1945, které se prostřednictvím komparace situace v Protektorátu, Maďarsku a Belgii zaměřují na institucionální kontinuitu, transnárodní cirkulaci hvězd a exportní strategie v rámci nacistického projektu „Nové Evropy“.

Tuláci "Novou Evropou". Říšská filmová politika a exportní možnosti protektorátní kinematografie

Tramps Wandering the "New Europe". The Reich's Film Politics and the Export Capacity of the Protectorate's Cinema

Pavel Skopal

Iluminace 2018, 30(4):9-30 | DOI: 10.58193/ilu.1587  

Ve druhé polovině 30. let český filmový průmysl zvýšil své ambice v oblasti vývozu českých filmů. Okupace sice změnila podobu a podmínky vývozu, ale úplně ho nezastavila. Naopak, vývoz se poměrně intenzivně rozvíjel, i když byl řízen Říší prostřednictvím společnosti Transit Film. Cílem této společnosti bylo kontrolovat distribuční kanály filmů v evropských kinech a realizovat kulturně-politické cíle říšského ministerstva propagandy. K těmto cílům patřila i přísná regulace dovozu zahraničních filmů do Německa, v důsledku čehož byly na obrovský trh uvedeny pouze tři české filmy: Krok do tmy, Modrý závoj a do konce protektorátní éry také Noční motýl....

Říše, Evropa, protektorát a film. Prag-Film v kontextu krystalizace a realizace nacistické filmové expanze

The Reich, the Europe, the Protectorate, and the Cinema. Prag-Film during Crystallization and Realization of Nazi Film Expansion

Tereza Czesany Dvořáková

Iluminace 2018, 30(4):31-49 | DOI: 10.58193/ilu.1588  

Studie se zaměřuje na zodpovězení několika dílčích výzkumných otázek, které kontextualizují téma protektorátního filmového průmyslu, konkrétně okolnosti vzniku a existence nacisty vytvořené společnosti Prag-Film. V první části studie je představena koncepce říšského filmu, jejímž cílem bylo všeobecné produkční a ekonomické posílení německé kinematografie na domácí i zahraniční úrovni. V letech 1937-1942 nacisté realizovali rozsáhlou centralizaci a částečné zestátnění filmové infrastruktury v Německu a v některých okupovaných zemích včetně Protektorátu Čechy a Morava. Druhá část studie analyzuje konkrétní kroky a okolnosti, které vedly ke germanizaci...

Německé filmové hvězdy v okupované Belgii jako kulturní aktéři (1940-1944)

German Film Stars as Cultural Agents in Occupied Belgium (1940-1944)

Roel Vande Winkel

Iluminace 2018, 30(4):51-60 | DOI: 10.58193/ilu.1589  

Mnoho článků a knih pojednává o filmových hvězdách takzvané „Třetí říše“, o filmech, v nichž hrály, nebo o způsobech, jakými tyto hvězdy podporovaly nacionálně-socialistický režim - účastí na společenských akcích, podporou Winterhilfe nebo vystupováním pro německé vojáky. Tento článek rozšiřuje toto zaměření o způsoby, jakými byly německé filmové hvězdy nasazovány pro zahraniční publikum. V kontextu probíhajícího výzkumu německé reorganizace belgického filmového sektoru (1940-1944) autor rekonstruuje návštěvy několika slavných herců či režisérů (Marika Rökk, Georg Jacoby, Heinz Rühmann, Hertha Feiler, Zarah Leander, Ilse Werner, Hans Steinhoff...

Která cesta vede ke křesťanskému nacionalismu? Maďarská kinematografie válečného období v Evropě Nového řádu

Which Path to Christian Nationalism? Wartime Hungarian Cinema in New Order Europe

David Frey

Iluminace 2018, 30(4):61-87 | DOI: 10.58193/ilu.1590  

Tento článek zkoumá proměnu maďarského filmového průmyslu se zaměřením na válečná léta, kdy se Maďarsko stalo třetím nejplodnějším producentem celovečerních filmů v kontinentální Evropě a kdy rétorika o národně-produkční úloze filmu a s ní spojený antisemitismus dosáhly crescenda na celém kontinentu. Navzdory tomu, co se zdálo být ideálními podmínkami pro pravicové zastánce maďarského křesťanského nacionalismu, článek Davida Freye ukazuje, jak obtížné bylo pro Maďarsko vymyslet a udržet životaschopný filmový průmysl, který měl definovat národ uprostřed války, chudoby, kulturní krize a politické nestability, zatímco bylo pod záštitou nacistického Německa,...

Vize říšského filmového průmyslu

Vision of the Reich Film Industry

Pavel Skopal

Iluminace 2018, 30(4):104-120 | DOI: 10.58193/ilu.1593  

Edice archivních dokumentů s úvodní studií Pavla Skopala předkládá interní zprávy vedení německého filmového průmyslu z let 1942 a 1944, které v kontextu válečného vývoje řeší strategie filmového exportu, zásadní ekonomický podíl Protektorátu Čechy a Morava na tržbách a ideologické i pragmatické aspekty využívání zahraničních filmových hvězd.

Okupace jako evropská zkušenost. Rozhovor s Tatjanou Tönsmeyerovou

Occupation as an European Experience. An Interview with Tatjana Tönsmeyer

Pavel Skopal

Iluminace 2018, 30(4):89-96  

Rozhovor s historičkou Tatjanou Tönsmeyerovou představuje mezinárodní výzkumný projekt zaměřený na komparativní studium každodennosti v okupované Evropě, který prostřednictvím nového konceptu „okupovaných společností“ a analýzy fenoménu nedostatku překonává tradiční morální dichotomii kolaborace a rezistence a zkoumá univerzální strategie přežití či proměny veřejného prostoru během druhé světové války.

Začátek filmu jako výzva pro analýzu (Annette Insdorf, Cinematic Overtures: How to Read Opening Scenes)

The Beginning of the Film as a Challenge for Analysis (Annette Insdorf, Cinematic Overtures: How to Read Opening Scenes)

Petr Mareš

Iluminace 2018, 30(4):130-134  

Recenze Petra Mareše se zabývá knihou Annette Insdorfové Cinematic Overtures, kterou hodnotí jako teoreticky nesystematický a subjektivní soubor úvah o funkci filmových začátků, jenž však díky autorčinu „sympatetickému“ přístupu nabízí řadu cenných detailních analýz konkrétních snímků.

Teorie vypravěčského třesku (David Bordwell, Reinventing Hollywood: How 1940s Filmmakers Changed Movie Storytelling)

Theory of the Narrative Bang (David Bordwell, Reinventing Hollywood: How 1940s Filmmakers Changed Movie Storytelling)

Martin Kos

Iluminace 2018, 30(4):135-139  

Recenze Martina Kose představuje monografii Davida Bordwella Reinventing Hollywood, která prostřednictvím metod analytické a historické poetiky detailně mapuje narativní inovace v hollywoodské produkci čtyřicátých let, přičemž autor textu vedle ocenění komplexnosti výzkumu kritizuje především mechanické vršení příkladů a nepřesvědčivou argumentaci ohledně vlivu zkoumaného období na současnou kinematografii.

Filmová kritika jako poslání (Tomáš Hála (ed.), Galina Kopaněva. Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory)

Film Criticism as a Mission (Tomáš Hála (ed.), Galina Kopaněva. Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory)

Pavel Bednařík

Iluminace 2018, 30(4):140-145  

Recenze Pavla Bednaříka představuje bilanční publikaci textů významné filmové kritičky Galiny Kopaněvy, která prostřednictvím výboru z jejích recenzí, statí a rozhovorů dokumentuje její nezastupitelnou roli při formování československé nové vlny i reflexi kinematografií východního bloku a zároveň zdůrazňuje její pojetí kritiky jako zasvěceného dialogu s tvůrci.

Art Save the Screen (ScreenSaverGallery: Nelidské umění)

Matěj Forejt

Iluminace 2018, 30(4):146-147  

Text Matěje Forejta reflektuje dramaturgický vývoj olomouckého festivalu PAF, v jehož rámci podrobuje kritice výstavní projekt Nelidské umění platformy ScreenSaverGallery, kterému vytýká především technologický anachronismus zvoleného média spořiče obrazovky a paradoxní snahu o materializaci digitálního obsahu ve fyzickém prostoru konviktu.

Rovnováha mezi tvůrčím rizikem, originalitou a finanční návratností. Rozhovor s Christianem Routhem

Balance between Creative Risk, Originality and Financial Return. An Interview with Christian Routh

Eva Pjajčíková, Marek Loskot

Iluminace 2018, 30(4):97-103  

Rozhovor s dramaturgem a konzultantem Christianem Routhem se zaměřuje na rozdíly mezi evropským a americkým modelem vývoje filmových látek, přičemž zdůrazňuje nutnost větší integrace scenáristů do tržního prostředí, vliv streamovacích platforem na ochotu riskovat a problematiku rozhodovacích procesů ve filmových fondech.

Ponrepo Viktor 1860-1926 (1931)

Luboš Marek

Iluminace 2018, 30(4):121-123 | DOI: 10.58193/ilu.1594  

Text Luboše Marka mapuje životní osudy a podnikatelské aktivity průkopníka české kinematografie Dismase Šlambora, známého jako Viktor Ponrepo, od jeho počátků v roli kouzelníka a provozovatele kočovného biografu až po založení prvního stálého kina v Praze, přičemž zároveň upozorňuje na specifické archivní materiály uložené ve fondech Národního filmového archivu.

Střihový válečný dokument Neznámý vojín mluví (1934)

Compilation War Documentary Neznámý vojín mluví (1934)

Alena Šlingerová

Iluminace 2018, 30(4):124-129 | DOI: 10.58193/ilu.1595  

Text Aleny Šlingerové mapuje vznik, cenzurní peripetie a dobovou recepci střihového dokumentu Neznámý vojín mluví (1934), který byl původně americkým snímkem Forgotten Men, avšak v československé úpravě J. A. Holmana a Rudolfa Medka se proměnil z drastického obrazu války v agitační dílo podporující národní brannost a legionářskou tradici.

Z přírůstků Knihovny NFA

New Acquisitions of the NFA Library

Iluminace 2018, 30(4):148-152