Fulltextové hledání

Rozhovor s americkým filmovým teoretikem a historikem se zaměřením na dokumentární film, profesorem a proděkanem univerzity v Los Angeles Michaelem Renovem u příležitosti jeho účasti na konferenci Visible Evidence v německé Bochumi v r. 2007.

Recenze teoretických publikací: Screens of Instruction: the Beginning of U. S. Study of Film a Inventing Film Studies .

Podrobné informace o obsahu a zpracování půlhodinového amatérského filmu českého ekonoma, úředníka OSN a příležitostného filmaře a fotografa Václava Kosteleckého Květnová revoluce 1945, který získal do svých sbírek Národní filmový archiv v r. 2014.

Článek mapuje vznik a historii prvních filmových sbírek na českém území od počátku 20. let 20. století, založení Filmového archivu v r. 1943, jeho základní úkoly, vývoj a sbírkotvornou politiku. Podává přehled o vývoji českého archivnictví i proměnách Filmového archivu až do současnosti. Autor dále přibližuje obsah následujících dokumentů z fondů NFA.

Recenze publikace Films that Work: Industrial Film and the Productivity of Media.

Jednotlivé texty série archivních dokumentů o žánrových variantách československého nonfikčního filmu z období 1935-1940. Jedná se o úvahu o rodinném (amatérském) filmu, stať o zavádění filmu do škol a vzdělávání s využitím filmu, další texty jsou věnovány průmyslovému a propagačnímu filmu.

Článek mapuje jednu z nejzajímavějších kapitol českého populárně-vědeckého filmu, období 20.-30. let 20. stol. a činnosti Společnosti pro vědeckou kinematografii.

Článek mapuje snahy státu o usměrnění a zkulturnění kinematografie v jejich počátcích, zavedení školních představení, ustanovení Sboru pro školní film a činnost jeho tří komisí.

Významy pojmu filmová hvězda nejen v užším pojetí jako slovní spojení o určité osobnosti, zpravidla herci, ale i v širším obecném významu profesně neherecké osobnosti s ohledem na její potencionální hvězdnost. Rozbor hypotetických aspektů filmové hvězdnosti Tomáše Garrigua Masaryka. Mediální obraz Tomáše G. Masaryka, jeho budování filmem, tiskem, literaturou a prostřednictvím fotografií. Prezident Masaryk v dokumentárním a reportážním filmu, tzv. nonfikční reprezentace. T. G. Masaryk o filmu.

Zpráva o průběhu filmově-digitalizačního projektu Národního filmového archivu. "Digitální restaurování českého filmového dědictví" je projekt programu CZ 06 "Kulturní dědictví a současné umění", podpořeného zeměmi Evropského hospodářského prostoru (EHP) - Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. Projekt je spolufinancován Ministerstvem kultury České republiky. Partnery projektu jsou Norská národní knihovna a CESNET.

Autorka článku zkoumala pomocí dotazníků i rozhovorů a na pozadí rekonstrukce projektu a realizace kinokavárny v Pardubicích, jakým způsobem vnímali a užívali tento prostor návštěvníci v 80. letech a na počátku 90. let 20. století.

Informace o založení, působení a významu Sdružení premiérových biografů v Československé republice v letech 1931-1938.

Článek se věnuje otázkám průmyslového autorství v českém filmu v 50. - 60. letech 20. století, jejich změnám od centralizovaného výrobního systému ke skupinové a indiviudální dramaturgii a přechodu od extenzivní k intenzivní dramaturgii. Smyslem studie je formulace historicky specifických konceptů průmyslového autorství, které odpovídají vlastnostem státně-socialistického modu produkce. Autor konstruuje průmyslové a sociální podmínky, jež umožnily vznik dvou dílčích skupinových stylů, které se profilovaly prostřednictvím vzájemné diferenciace a konkurence na pozadí ustupujícího socialistického realismu 1. poloviny 50. let. Analyzuje vliv Jiřího Marka a Eduarda Hofmana na reorganizaci filmové dramaturgie a vznik, složení a činnost dramaturgicko výrobních tvůrčích skupin i parametry skupinových stylů tvůrčích skupin (TS) Karla Feixe a Bohumila Šmídy.

Informace o založení a činnosti Klubu filmových referentů a publicistů v letech 1930-1933.

Základní myšlenky a trendy disertační práce na téma: Počátky institucionalizace školního filmu v Československu (1919-1936).

Tematický úvod k následujícímu Memorandu J. A. Palouše připomíná okolnosti vzniku uvedeného dokumentu i zajímavosti o osobnosti Jana Arnolda Palouše.

Na dobovém příkladu petřínského zrcadlového bludiště autorka ukazuje moderní percepční zkušenosti návštěvníků bludiště v tehdejší době.

Úvod k edici pramenů týkajících se Československé společnosti pro vědeckou kinematografii před r. 1945.

Zpráva z mezinárodní konference Screen Industries in East-Central Europe III: Industrial Authorship, konané v Olomouci ve dnech 29. listopadu až 1. prosince 2013.

Recenze publikace Národního filmového archivu Hoří, má panenko.

Článek se zabývá podmínkami, které určují podobu české seriálové produkce, vychází z diplomové práce, jež podrobně zkoumá produkční ideologie s pomocí sémiotických analytických nástrojů. Text kombinuje empirickou zkušenost autorky (přímá herecká účast na seriálu Proč bychom se netopili) s teoretickým vhledem do problematiky.

Kritika zaměření a obsahu čísla 4/2011 časopisu Iluminace.

Studie se zabývá otázkami chápání sportu, tělovýchovy, zdravovědy a osobní hygieny v české kultuře po r. 1920. V oblasti filmové produkce odpovídaly požadavkům odvozeným ze sportu kromě filmů o hygieně, léčení, ozdravných zařízeních a zdravé výživě i filmy o pobytu v přírodě, např. filmy skautské a sokolské, dále všechny druhy sportu, ale i americké grotesky, jejichž podstata byla odvozena z pohybových dovedností (honiček, šplhání, skoků a pádů). Význam pohybového založení herců pro jejich uplatnění ve filmu. Konkrétní příklady (Douglas Fairbanks, Vlasta Burian).

Recenze publikace Naplánovaná kinematografie. Český filmový průmysl 1945 až 1960.

Úvod k následujícímu bloku článků věnovanému vztahu českým filmovým hvězdám, jak prvorepublikovým, tak současným. Představuje teorii hvězd a hvězdnosti (star studies) ve snaze o její ukotvení v současném filmovém bádání a stručně seznamuje s problematikou a hlavními myšlenkami jednotlivých příspěvků.

Cílem studie je zjistit, jak a za jakých podmínek byl v 60. letech 20. stol. používán pojem "sci-fi" v psaní o domácí filmové tvorbě. Autorka se soustřeďuje na analýzu kritických ohlasů vybraných filmů ze sledovaného období a ve vybraných československých periodikách.

Na základě celosvětových výzkumů mapuje autorka význam televizního vysílání pro děti a mládež s důrazem na výukové a vzdělávací programy, psychologický vliv televize na jejich vývoj a počátky televizního vysílání pro školy v Československu po r. 1958. Srovnání s vývojem ve vyspělých západních zemích světa.

Úvod k následujícímu bloku článků věnovanému tématu Archeologie médií v postmediální době. Základní seznámení s pojmy, problematikou a hlavními myšlenkami jednotlivých příspěvků.

Kulturní význam nových médií a vliv technologických novinek na společnost konce 19. století na základě dobových reakcí v tisku a dalších dobových zdrojů.

Reakce předních zástupců zahraniční filmově-archivářské komunity na kontroverzní odvolání Vladimíra Opěly z funkce ředitele Národního filmového archivu. Texty dokládají různé aspekty vnímání Opělova odkazu mezinárodní archivářskou obcí a zároveň ilustrují profesní hodnoty této specifické komunity.