Fulltextové hledání

Autor ve svém textu stručně představuje historii české a slovenské sociologie filmu a poskytuje přehled empirických sociologických výzkumů vzniklých v českých zemích a na Slovensku do r. 1989.

Autor se zabývá institucionálním pozadím fungování kin v meziválečném Československu. Případová studie o brněnských kinech zkoumá změny v udělování licencí k provozu kinematografických představení ve 20. letech minulého století. Sleduje přitom ekonomické a kulturní motivace přeměny a hodnotí její úspěšnost.

Studie zkoumá strategii, programová, systémová a organizační opatření veřejnoprávní České televize po nástupu komerčních televizních stanic v roce 1994 vzhledem ke konkurečnímu boji na televizním trhu. Odpovídá na otázku, zda tato strategie koresponduje s posláním média veřejné služby a zaměřuje se na proměny vysílacího schématu a progamové skladby. Dále mapuje počáteční projevy konkurečního prostředí po nástupu komerčních televizních stanic, razantní propad sledovanosti České televize a jeho ekonomické dopady. Uvádí hlavní příčiny úspěchu TV Nova a v závěru srhuje výsledky strategických opatření ČT.

Stať uvádí podklady, vysvětluje výchozí body, směr zkoumání, metody a cíle autorčiny disertační práce, která se v návaznosti na předchozí práci, jejímž cílem bylo zmapovat pohledy na prostor svázané s tradičním zobrazováním, soustřeďuje na volnější prostor, ve kterém se protínají fragmenty médií, a na hledání nového jazyka, přístupu.

Informace o diplomové práci Autobiografičnost v díle režisérek českého animovaného filmu, která je realizována v rámci tříletého projektu "Ženské postavy v animovaném filmu".

Autor analyzuje jediný exilový film Luciana Pintilieho, který tento rumunský režisér natočil v Jugoslávii. Článek tak přibližuje ojedinělý případ exilu do jiného státu se socialistickým zřízením.

Autorka se zaměřila na tvorbu jediného oficiálního seskupení, které se v Čechách v letech 1985 - 1992 věnovalo videoartu, Oboru video, které vzniklo v rámci instituce Svaz československých výtvarných umělců. Článek přibližuje společenskou situaci v tehdejším Československu, kde se videotvorba rozvíjela zcela specificky, v limitujícím technologickém a informačním vakuu. Rozšiřuje tak představu, co všechno mohl v různých kontextech znamenat videoart.

Tématem textu přední medioložky Lisy Cartwrightové je rozrušování ostré diference mezi přírodními a humanitními vědami, přičemž se tělo pro autorku stává prostorem foucaultovského vpisování významů a lékařská diagnostika střetem konceptů povrchu a nitra. Výňatek z její studie se zabývá historickým vývojem, jenž předcházel současným metodám snímání těla v oblasti neurologie, a to na základě zhodnocení některých způsobů využití filmových pohybových studií v neurologii.

Autor seznamuje čtenáře se záměry při přípravě tematického bloku článků na téma historie filmové recepce a s hlavními myšlenkami následujích příspěvků.

Text se na příkladu původní české soap opery Ordinace v růžové zahradě zabývá dvěma rovinami genderových identifikací: jednak zkoumá utváření mediálního obsahu a na druhé straně jeho následnou recepci. Základem je empirický výzkum diváků této soap opery.

Studie je věnována zakladateli sociologie v Československu - Inocenci Arnoštu Bláhovi a jeho dílu. Nejprve představuje sociologický výzkum města Brna s celou jeho problematikou, jak se vyvíjela v průběhu Bláhovy vědecké činnosti, dále se článek věnuje i jeho sociologickému zájmu o film v dobovém kontextu.

Autoři se v analýze zaměřili na ohlasy novinářů v českém denním tisku na rozvoj multikin v ČR. Údaje v analýze jsou zpracovány v historickém, teoretickém a metodologickém kontextu a zabývají se roky 1996, 1997, 2001 a 2006.

Podrobný popis disertační práce, zabývající se jedním specifickým obrazovým motivem z počátku 19. století, který reprezentuje a problematizuje otázku raně moderní vizuální kultury. Rozbor obrazového materiálu je reprezentován skupinou děl Caspara Davida Friedricha metodou ikonografie či ikonologie. Jsou sledány i některé tradiční literární motivy (např. motiv ruiny a horizontu).

Režisér dokumentárních filmů a jeden z průkopníků českého videoartu Petr Skala hovoří o činnosti Asociace videa, o intermediální a experimentální tvorbě a o Woodym Vasulkovi.

Problémy po nástupu zvukového filmu - vznikají ozvučené němé filmy, oněmělé zvukové filmy, filmy se natáčejí v několika jazykových verzích, některé mluví vícejazyčně.

Charakteristika pojmu vznešenost ve filmu a její základní rysy. Vznešenost z filosofického hlediska. Vliv vznešenosti ve filmu na vnímání diváků a jejich citové prožitky. Příklady reflexivity emocí při sledování konkrétních titulů nebo filmových scén.

Recenze, technické údaje a obsah českého filmu z roku 1968 Žert. Článek doplňuje knižní bibliografie a přehled cen, které snímek získal.

Recenze publikace Český hraný film I 1898-1930, který vydal Národní filmový archiv.

Recenze publikace Vyprávět příběh, jejímž autorem je francouzský spisovatel, dramatik, scenárista a příležitostný herec Jean-Claude Carrière.

Recenze dvou vzpomínkových knih: Ve znamení Halleyovy komety autora Ladislava Pospíšila a ...není zač, řekl Bůh (Vzpomínky filmového režiséra) od Zdenka Sirového.

Analýza pěti filmových adaptací podle předloh Jaroslava Havlíčka: Ta třetí, Petrolejové lampy, Prokletí domu Hajnů, Helimadoe, Barbora Hlavsová.

Studie o situaci české kinematografie po zániku státního monopolu. Na konkrétních filmech autor demonstruje, jak současná filmová produkce podléhá diktátu trhu.

Analýza Alfréda Radoka Daleká cesta na téma holocaustu (první část). Rozhovor s Emilem Radokem o tvorbě jeho bratra Alfréda.