Iluminace, 2020 (roč. 32), číslo 2
Interface

Editorial: Interface

Jiří Anger, Lucie Česálková

Iluminace 2020, 32(2):31-33  

Editorial tematického čísla, jež navazuje na pražské sympozium „Interface“, zasazuje teoretický koncept filmu jako interfacu (rozhraní) do kontextu současné digitální reality a představuje autorské studie věnované prostorovým instalacím, netnografickému filmu, virtuální realitě i rozhovor o remediaci.

On Interfaces as Moving Image Configurations in Space

Miriam De Rosa

Iluminace 2020, 32(2):35-52 | DOI: 10.58193/ilu.1664  

Článek se zaměřuje na umělecké pohyblivé obrazy a vychází z filmu Sensitive City (2010) studia Studio Azzurro, aby nabídl interpretaci ve světle postdigitální éry, která se točí kolem konceptu prostoru-obrazu. Za tímto účelem autorka reflektuje prostor a místo a z fenomenologického hlediska zkoumá dynamiku prostředí vyvolanou rozhraními obrazovkových médií.

Netnographic Cinema as a Cultural Interface

Chloé Galibert-Laîné

Iluminace 2020, 32(2):53-69 | DOI: 10.58193/ilu.1665  

Tento článek představuje pojem „netnografické kino“ a uvádí tuto současnou filmovou praxi do kontextu ve světle článku Lva Manoviče z roku 1997 „Kino jako kulturní rozhraní“. Nejprve představuji soubor současných experimentálních filmů, které jsou zcela vytvořeny z přejatých online médií, a tvrdím, že je produktivní interpretovat tuto novou filmovou praxi ve světle historie etnografického kina. Druhá část článku nabízí srovnávací detailní analýzu dvou netnografických filmů vytvořených ze stejného online materiálu, ale s odlišnými formálními strategiemi pro jeho zobrazení: celovečerní film Penny Laneové The Pain of Others (2018)...

Mystical-Type Experience at The Virtual Reality Interface. Technics, Aesthetics, and Theology in the Search for Cosmic Connection

Daniel Strutt

Iluminace 2020, 32(2):71-95 | DOI: 10.58193/ilu.1666  

V kontextu nedávného rozšíření obsahu virtuální reality, který se zaměřuje na duchovní, náboženské nebo „mystické zážitky“ (MTE), se tento článek zamýšlí nad jeho kulturní a subjektivní hodnotou a klade si otázku, zda nové imerzivní technologie mohou nabídnout vylepšené rozhraní pro vjemy „kosmického propojení“. Autor spojuje otázky kritické teologie a mediálních technologií s úvahou o estetice mystických nebo metafyzických zážitků a ptá se, jaké konkrétní typy obsahu VR mohou skutečně nabídnout pocity, které se blíží mystickým nebo transcendentním zážitkům. Lze je pak využít jako léčivé nebo terapeutické zážitky k (znovu)propojení...

Kdo, s kým, o čem, pro koho. Geneze formátu televizní písničky a spolupráce kulturních průmyslů v 60. letech v Československu

Who, with Whom, about What, for Whom. The Genesis of the Television Song Format and Culture Industries Cooperation in Czechoslovakia in the 1960s

Miroslava Papežová

Iluminace 2020, 32(2):5-29 | DOI: 10.58193/ilu.1662  

Tato studie je historickým výzkumným dílem zaměřeným na specifický audiovizuální formát zvaný televizní píseň, který byl předchůdcem hudebního videa a byl vytvářen Československou televizí od roku 1958. Výzkum se zaměřuje na počátky práce s tímto formátem až do roku 1968/1970, který byl historickým mezníkem představujícím zastavení liberalizačního procesu v Československu po invazi vedené Sovětským svazem 21. srpna 1968. Cílem této práce je objasnit vznik formátu televizní písně jako součásti televizní zábavy, která byla produkční oblastí pro natáčení tohoto formátu. Tato studie také dokazuje, jak pružný byl formát televizní písně a jak přispěl k flexibilnější...

"Kdo to ví? Tedy, kdo?" Kinematografická anketa večerníku Národních listů (1927)

"Who Knows? So, Who?" Cinema Survey of Národní listy (1927)

Jaroslav Lopour

Iluminace 2020, 32(2):109-131 | DOI: 10.58193/ilu.1668  

Předkládaná edice historických materiálů uspořádaná Jaroslavem Lopourem představuje výsledky novinové ankety Večerníku Národ z roku 1927, v níž doboví pamětníci vzpomínají na nejranější počátky pražské kinematografie, přičemž svými různorodými svědectvími přibližují zejména vznik prvního stálého biografu Viktora Ponrepa a průkopnické natáčení prvních českých filmů Janem Kříženeckým.

Minulost na obzoru. Doslov k edici

The Past on the Horizon. An Afterword to the Edition of Documents

Ivan Klimeš

Iluminace 2020, 32(2):132-136 | DOI: 10.58193/ilu.1669  

Doslov Ivana Klimeše analyzuje roli dobových sociologických a publicistických průzkumů ve výzkumu rané kinematografie a na příkladu pamětnické ankety z Národních listů ukazuje, jak tyto do minulosti zahleděné texty na sklonku němé éry zachycovaly nenápadný zrod historického vědomí o filmovém médiu.

From Remediation to Digital Plenitude and Back Again. An Interview with Jay David Bolter

Lukáš Likavčan

Iluminace 2020, 32(2):97-107  

Rozhovor Lukáše Likavčana s teoretikem nových médií Jayem Davidem Bolterem reflektuje aktuálnost jeho vlivného konceptu remediace v éře virtuální a rozšířené reality a představuje jeho novou knihu o takzvané digitální plnosti (digital plenitude), jež analyzuje současnou bezprecedentní proliferaci mediálních forem v horizontálně provázané kultuře bez tradičních hierarchií.

Co chcete vědět o teoriích zvuku ve filmu... (James Buhler, Theories of the Soundtrack)

What Do You Want to Know about Sound Theories in Film... (James Buhler, Theories of the Soundtrack)

Petr Mareš

Iluminace 2020, 32(2):137-141  

Recenze Petra Mareše představuje obsáhlou publikaci Jamese Buhlera Theories of the Soundtrack, která systematicky mapuje, porovnává a kriticky interpretuje vývoj teorií filmového zvuku od počátků zvukového filmu až po současnou digitální éru, přičemž recenzent sice vyzdvihuje autorovu mimořádnou erudici a tvůrčí analytický vklad, avšak zároveň upozorňuje na anglocentrická jazyková omezení knihy a její disproporční zaměření na filmovou hudbu.

Designovat pro(ti) vyhynutí: Představy planety v časech klimatické krize (Lukáš Likavčan, Introduction to Comparative Planetology)

Designing for/against Extinction: Images of the Planet in Times of Climate Crisis (Lukáš Likavčan, Introduction to Comparative Planetology)

Noemi Purkrábková, Jiří Sirůček

Iluminace 2020, 32(2):142-147  

Recenze Noemi Purkrábkové a Jiřího Sirůčka představuje knihu Lukáše Likavčana Introduction to Comparative Planetology, která v kontextu současné ekologické krize kriticky přehodnocuje dosavadní modely vnímání planety jako takzvaného „Globu“ či „Pozemského“ a navrhuje novou filozofickou figuru „Planetárního“, jež radikálně decentralizuje roli člověka a zdůrazňuje propojenost s nelidskými a technologickými aktéry při designování naší společné budoucnosti.